SUPERVETERÁNI PŘEŽILI KLINICKOU SMRT A SLAVÍ TITUL
Skvělou sezonu bez jediné prohry zažili naši superveteráni, kteří se vrátili na mistrovský trůn, ale…
Čtvrtek 2.prosince 2021 byl dnem, kdy los svedl dva znepřátelené soupeře opět na boj o mistrovský titul. Klokan versus Xaverov, první proti druhému, kdy rozdíl mezi týmy byl „pouze“ ve skóre. Klokan 70:9 /+61/, Xaverov 57:10 /+47/, o 14 vstřelených gólů ve prospěch Klokanu. Oba soupeři si celý podzim drželi 100% bilanci, deset zápasů = deset výher. Ale Klokan byl během podzimu výrazně produktivnější a proto mu v posledním zápase „stačila“ k titulu i remíza. Jenže Klokan nechtěl riskovat, nechtěl nic ponechat náhodě a prostě chtěl vyhrát, neboť tentokráte jsme měli výrazně posílenou sestavu oproti minulému zápasu. Již před startem soutěže jsme věděli, že potřebujeme na tento zápas získat do našich řad útočníka, který zvládne zákeřné a likvidační zákroky hráčů soupeře, útočníka, který dokáže přijmout, ale i rozdat. A to se nám naštěstí podařilo, zejména díky Čapínovi, který k nám přemluvil Petra Stupku. Sice původně dohoda zněla na dva těžké zápasy, ale okolnosti a hlavně neskutečné srdce „Stupína“ se nakonec změnily v téměř 100% účast a jeho 18 gólů velkou měrou přispěl k našemu lepšímu skóre, které se nakonec ukázalo jako rozhodující. Nutno ještě pochválit i jeho kolegu ze Santa Tranty Milana Čápa, který přispěl osmi góly, včetně té rozhodující trefy ve finále.
Nyní již k zápasu:
Nastoupili jsme v sestavě v bráně Mára Mojža, v obraně Čapíno, Jirka Novotný, před nimi Karlos, pod útokem Jarda Jindráček a nahoře Petr Stupka, se kterými se střídal Majk. Ještě byli připraveni David a Pohýnko, ale okolnosti, včetně velké zimy neumožnili jejich nasazení.
Soupeř v silné sestavě, pouze jim chyběl Venca Hromas, což hrálo do našich karet. V zápase jsme byli aktivnější a lepší, vypracovali si šanci, která skončila na tyči. Bohužel soupeř s první návštěvy před naší brankou, se ujal v 16´gólem jejich nejlepšího střelce Boeva vedení. Nám se naštěstí díky pohotové střele Jindrase ve 20´podařilo brzy vyrovnat. Tento stav vydržel do poločasu.
Ve druhé půli jsme chtěli být ještě aktivnější, napadat vysoko a zápas rozhodnout. Vše se nám dařilo podle plánu a již ve 3´jsme se po krásném gólu Čapína ujali zaslouženého vedení 2:1. To nás nakoplo, soupeř byl „na lopatkách“ a my nadále udávali tempo. Soupeř se marně snažil útočit do zabezpečené obrany, my vyráželi do přečíslení a vytvářeli si jednu šanci za druhou. Nastřelili jsme tři tyče, byli několikrát ve velkých šancích, na Jirku Novotného „zírala“ odkrytá branka, dokonce jsme šli dva sami (Karel se Stupínem) na brankáře, leč nám „gól jistoty“ nebyl souzen. Běžela poslední minuta zápasu, 60 vteřin od titulu, drželi jsme míč a čekali na ten krásný zvuk píšťalky. Jenže jsme zbytečně ztratili míč, soupeř vybojoval autové vhazování v blízkosti naší brány. 30 vteřin do konce, soupeř měl dva hráče v našem vápně, my čtyři přesto jsme si nechali vyrovnat na 2:2. Ale i tento výsledek nám stačil k titulu. Stačilo v poklidu rozehrát, nakopnout míč dopředu a udržet výsledek. Po rozehrání se míč dostal k našemu nejzkušenějšímu hráči, který mohl posunout míč po lajně na volného Jindrase, jenže Jirka chtěl takticky odehrát míč přes jejich útočníka do autu, což se mu nepovedlo, proto v tísni vrátil míč našemu brankáři, kterému se na těžkém terénu nepodařil odkop, ten zachytil jejich nejlepší hráč Slezák a přihrál před prázdnou bránu Boevovy, běžela poslední vteřina zápasu…
Ticho, tma, nevěřícné pohledy a patnáct zamrznutých Klokanů na hřišti i mimo něj, chybělo deset centimetrů od smrti, když jejich útočník nastřelil naštěstí naší boční síť a rozhodčí naposledy písknul do píšťalky.
To pověstné šestí se tak přiklonilo na naší stranu, i když po celou druhou půli nám moc nepřálo. A tak po „rozmrznutí“ jsme mohli začít slavit jeden z nejtěžších titulů v naší historii, nutno podotknout, že s jedním z nejtěžších a nejnepříjemnějších soupeřů.
O to víc je tento „patnáctý“ titul sladší a poděkování patří úplně všem, ať těm na hřišti, či těm co přišli v tom nevlídném prosincovém počasí a zimě fandit.
Všem, ať těm na hřišti, či těm co přišli v tom nevlídném prosincovém počasí a zimě fandit.
Na závěr něco ze statistiky i hodnocení týdeníku Hanspaulky:
Ve stínu vrcholící další vlny pandemie koronaviru skončila 39. sezona superveteránské ligy. Nejvyšší soutěž má staronového vítěze, na trůn se po odmlce vrací Klokan club Perón. V závěrečném kole uhájil proti hlavnímu konkurentovi a obhájci titulu Xaverovu remízu, která mu vzhledem k lepšímu skóre stačila. Jinak ani jeden ze soupeřů neztratil v sezoně ani bod.