KLOKANI Z KARIBIKU, ANEB EXPEDICE PIKOVICE 2017

Již po šestnácté jsme se v převlecích a skvělou náladou sešli na břehu Sázavy k vyplutí vstříc dalšímu dobrodružství.

O čtvrtečním večeru jsem se zmínil v předešlé zprávě, takže začnu pátečním ránem. Po pár hodinách spánku jsme se převlékli do „Pirátských“ kostýmů, počkali na další posádky a vydali se směr nádraží. Po sečtení průvodčím ve vlaku (který bohužel neměl na vtipkování pochopení) jsme vyrazili směr Týnec nad Sázavou v sestavě Petr s Luckou, Píďa s Kačenou, Štáfik s Vlaďkou, Radek s Kráťou, Bouše s Vovkou, Pohýnko s Majkem, Kůča s Márou, Voky s Kájou Štáfem a jako hosté Honza s Alčou s Benátek. Ještě se k nám přidaly tři posádky známých od Káji, takže nakonec jsme v Týnci převzali dvanáct lodí a vyrazili směr CÍL Pikovice. Voda i počasí bylo naprosto úžasné a vše probíhalo super, až na poslední naši zastávku na oběd U Troníčků na Žampachu, kde nás předběhlo 37 řízků a smažáků, takže jsme čekali dvě hodiny a do Pikovic tak dorazili na vícero skupinek až v 19 hodin. Takže proběhly rychlé vaječné koňaky a honem na chatu, kde začalo grilování a oslava narozenin Ládi Vovky. U krbu nás již čekala komplet rodinka Saidlových a také mladší z rodu Pohýnků. Takže oslava mohla začít, pochopitelně již bez Majka, který tradičně ve 20:00 odešel spát. Ale nutno přiznat, že po náročném čtvrtku a únavné vodě většina účastníku opustila svá místa chvilku po půlnoci a přenechala tak oslavu čerstvým posilám… V sobotu ráno následoval tradiční nohejbal, po něm oběd a přesun některých do nedalekých Měchenic na oslavu 90 let tamního fotbalového klubu, kde větší část Klokanů hrála. Ti co nejeli do Měchenic odjeli za svými aktivitami či polovičkami, takže nakonec zpátky z Měchenic do Pikovic dorazili až na majitele pouze oslavenec Vovka. Pravda, dříve to bylo živější a s lepší účastí, ale co naplat, nikoho přemlouvat nebudeme…